Aktuální trend v soudním rozhodování o péči o nezletilé děti
Rozhodování soudu o výchově a výživném nezletilých dětí v době po rozvodu manželství rodičů se v poslední době posunulo směrem k rovnoměrnějšímu rozložení péče o nezletilé děti po rozvodu mezi oba rodiče. Střídavá péče rodičů dnes není rozhodně výjimkou, a to ani případě, že jeden z rodičů s touto péčí nesouhlasí.
Ale i v situaci, kdy k rozhodnutí o střídavé péči nejsou vhodné podmínky a dítě je svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů, soud vždy dbá na co možná nejširší styk druhého rodiče s dítětem. Zajímavou a v mnoha případech velmi úspěšnou metodou dosažení dohody je mediace. Tento institut zná české právo již několik let, ale hlavně v poslední době začíná být výrazně častěji využíván, jak přímo rozcházejícími se partnery či manžely, tak i na základě rozhodnutí soudu o nařízení mediace, a to zejména v oblasti úpravy péče o děti, výživného a styku rodiče s dítětem, ale i v oblasti majetkového vypořádání společného jmění manželů.
Nový přístup k úpravě péče o děti v souvislosti s rozvodem manželství či rozpadem partnerského vztahu se pokouší zavést soudci v Novém Jičíně. Jedná se o tzv. Cohemský systém, který je založen v podstatě na principu, že soud nerozhoduje autoritativně o péči,výživném a styku nezletilých dětí, ale pouze přezkoumává případně koriguje a následně schvaluje z hlediska zájmu dětí rodiči uzavřené dohody. Tyto dohody rodiče tvoří za aktivní účasti sociálních pracovníků, konkrétně pracovníků orgány sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD). Výhodou a pravděpodobně základem úspěchu této metody je mimo jiné i fakt, že oběma rodičům se dostává od odborníků stejných rad, které vyslechnou a mohou probrat společně a jsou tlumeny případné vzájemné negativní emoce mezi rodiči. Novinkou tohoto přístupu je možnost za spolupráce pracovníků OSPOD vypracování tzv. rodičovského plánu, který řeší konkrétní, nahodilé situace týkající se péče o děti, za situace, kdy rodiče nejsou v podstatě schopni dohodnout se na ničem a které běžné soudní rozhodnutí nemůže pojmout. Navíc je tento rodičovský plán vypracováván za účasti a s přihlédnutím k přáním nezletilých dětí,samozřejmě s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost.
Je pravdou, že ani tento nový a nejen pro nezletilé děti nepochybně průlomový způsob nevyřeší smírně všechny závažné a komplikované případy úpravy poměrů nezletilých dětí v souvislosti s rozchodem a či rozvodem manželství jejich rodičů, nicméně je podle mého názoru velkou šancí pro velikou skupinu malých i větších dětí na únosné srovnání se s faktem rozpadu vztahu rodičů.