Velmi častý argument, který v naprosté většině u soudu neobstojí a naopak je argumentem k tíži pečujícího rodiče. Pečující rodič, ač již matka či otec, je povinen dítě ke styku s druhým rodičem připravit. To znamená nejen mu sbalit věci, ale ke styku dítě motivovat. Snažit se, aby se dítě na styk těšilo, aby vnímalo, že i pečující rodič je rád, že se dítě těší a půjde k druhému rodiči, sdílet s ním zážitky, které mělo s druhým rodičem apod. Prostě zahrnout styk s druhým rodičem do života dítěte jako jeho pravidelnou, normální a příjemnou součást a nikoli jako nezbytnou povinnost, která se navíc ani pečujícímu rodiči moc nelíbí.